takže po týdnu zase na seně...
 

tentokrát s Honzou Kouteckým
 

který v minulém životě byl indián dávající znamení pomocí dýmu
 

a nahoře nám dobře známá dvojice Honza a Jarda...
 

to vlevo je můj stín - ha!
 

a tak Honza dýmil...
 

dýmil...
 

a dýmil...
 

bylo to jako U tří čmoudů...
 

zadýmil celé dolní Posázaví...
 

a dýmil až k obloze
 

zadýmil i stodolu
 

všichni jsme se dusili...
 

jen tenhle magor si ještě zapálil cigaretu...
 

co k tomu dodat...
 

a Honzík křepčil okolo ohně jako smyslů zbavený...
 

a chlapci uvěznění nahoře v sýpce
 

se chtěli proházet na čerstvý vzduch...
 

už skoro nebyl vidět vstup do seníku...
 

poprve jsem ve mlýně zažil zatmění slunce...
 

ale když jsem zařval-svačinááá!!!
 

začali ze seníku létat nenažranci...
 

naštěstí jsme nestačili uklidit seno pod vstupem...
 

a tohle je oblíbený rituál
 

všech, co kdy byli na brigádě...
 

bez rozdílu vzdělání...
 

pohlaví či barvy pleti...
 

jak se jedná o proviant, účastní se všichni aktivně...
 

myslíte, že by jedli z novin...
 

tady všichni táhnou za jeden provaz...
 

jak se s tím mazlííí...
 

ani nemohl vylézt nahoru, jak měl narvanýho nácka...
 

a já jsem zatím rozdělal pořádný oheň...
 

a už to zase lítalo
 

zátiší s násadou...
 

toho sena bylo snad několik vlaků...
 

kostelecké uzeniny dělají divy...
 

a už se zase začíná stmívat...
 

a sena je nahoře stále dost...
 

jedna elegantní
 

opravdu nechápu, jak může z toho všeho zbýt jen taková hromádka...
 

pusťte nás dolů...
 

my už chceme domů, do Velimi do hodpody, doprdele...
 

posledních pár pohybů...
 

pak společné foto...
 

a o tom až potom...