
a jsme zase tady...
|

ano, je to on, je to on...velimský démon!
|

jako pardál se vplížil do mlýna
|

a neomylně si našel kuželku...
|

jsa chmelem podpořen
|

začíná pracovat v podzemí...
|

a taky ho čeká tato hromada
|

jako duch
|

je a není zachytitelný digitálně...
|

pohybuje se nadzvukovou rychlostí!
|

a nebo taky ne a dlouze kouká...
|

než se opět rozkmitá...
|

kmity kmit
|

nový, futuristický model pracovního oděvu
|

a šup zpět do díry
|

a zase na světlo
|

ať není nuda...
|

i doma, ve Velimi je oblíbený pro svou lásku k mytí schodů...
|

a podlahy...
|

rozhodl se způsobit
|

zatmění jarního slunce
|

a tím znejistět sýkorky a drozdy v celém okolí...
|

mírně znejistěl i místní dobrovolný hasičský sbor...
|

ačkoliv vzdálen 1km od epicentra, dostal hlášku, že hoří stodola...
|

a tak jsem je musel uklidnit, že nehoří stodola, ale Šotola...
|

Jarda Šotola
|

náš démon z Velimi
|

je zapálen pro práci ve mlýně
|

a že já jsem v tom nevinně!
|

a že mu dám blokovou pokutu
|

Jarda umí řídit i invalidní kolečko
|

vypomáhá si starým armádním kastrolem
|

je to zkrátka starej mazák
|

i když v mládí býval svazák
|

uff!
|

při práci je rovnej jako svíčka
|

ohne se jen výjimečně
|

třeba když nese větev slečně
|

disciplína a pořádek, to je jeho doména
|

pak vyhřívá se na sluníčku...
|

a to je jeho odměna!
|

přísahal, že tohle není jeho práce...
|

a už zase do práce
|

ať to lítá
|

a pohov...
|

to sluníčko svádí k vyhřívání se a to Jarouš tuze rád...
|

je to dřevorubec
|

tenhle náš trubec...
|

kolem můstku je to třeba vyčistit
|

aby na něj bylo pěkně vidět
|

no jo, no...
|

to je nádhera...
|

poslední fůra
|

a pro dnešek padla...
|