a jsme zase tady...
|
ano, je to on, je to on...velimský démon!
|
jako pardál se vplížil do mlýna
|
a neomylně si našel kuželku...
|
jsa chmelem podpořen
|
začíná pracovat v podzemí...
|
a taky ho čeká tato hromada
|
jako duch
|
je a není zachytitelný digitálně...
|
pohybuje se nadzvukovou rychlostí!
|
a nebo taky ne a dlouze kouká...
|
než se opět rozkmitá...
|
kmity kmit
|
nový, futuristický model pracovního oděvu
|
a šup zpět do díry
|
a zase na světlo
|
ať není nuda...
|
i doma, ve Velimi je oblíbený pro svou lásku k mytí schodů...
|
a podlahy...
|
rozhodl se způsobit
|
zatmění jarního slunce
|
a tím znejistět sýkorky a drozdy v celém okolí...
|
mírně znejistěl i místní dobrovolný hasičský sbor...
|
ačkoliv vzdálen 1km od epicentra, dostal hlášku, že hoří stodola...
|
a tak jsem je musel uklidnit, že nehoří stodola, ale Šotola...
|
Jarda Šotola
|
náš démon z Velimi
|
je zapálen pro práci ve mlýně
|
a že já jsem v tom nevinně!
|
a že mu dám blokovou pokutu
|
Jarda umí řídit i invalidní kolečko
|
vypomáhá si starým armádním kastrolem
|
je to zkrátka starej mazák
|
i když v mládí býval svazák
|
uff!
|
při práci je rovnej jako svíčka
|
ohne se jen výjimečně
|
třeba když nese větev slečně
|
disciplína a pořádek, to je jeho doména
|
pak vyhřívá se na sluníčku...
|
a to je jeho odměna!
|
přísahal, že tohle není jeho práce...
|
a už zase do práce
|
ať to lítá
|
a pohov...
|
to sluníčko svádí k vyhřívání se a to Jarouš tuze rád...
|
je to dřevorubec
|
tenhle náš trubec...
|
kolem můstku je to třeba vyčistit
|
aby na něj bylo pěkně vidět
|
no jo, no...
|
to je nádhera...
|
poslední fůra
|
a pro dnešek padla...
|